RSS | Petr Šimon

PF 2013 / patek 21. prosinec, 2012

Splnena prani, hodne uspechu, zdravi a radosti v novem roce

PF 2013

Dobre svetlo!

Island - Iceland - Zeme ledu / nedele 22. cervenec, 2012

Island (Iceland) – Zeme ledu

Jsem na palube lodi Norrona, kterou provozuje faerska spolecnost Smyril lines. Rozjimam a nechavam si prochazet hlavou zazitky z predchozich trech tydnu. Lod se lehce pohupuje a s kazdou dalsi vlnou se pomalu, ale nezadrzitelne blizime do Danska. Ceka nas jeste zhruba 25 hodin z celkovych skoro 5O hodin plavby. Na ceste tam mi to pripadalo jako ztrata casu, ale nyni na zpatecni ceste jsem za ten cas na lodi rad. Prvni polovinu plavby jsem venoval spankovemu deficitu a ted tu druhou budu venovat srovnani myslenek a take fotek.

Jokulsarlon

Na zacatku bych se kratce zminil o Faerskych ostrovech. Tam nas Norrona vypustila ze sveho podpalubi hned na zacatku nasi cesty na Island. Stravili jsme zde 3 nadherne dny, ktere jsme venovali poznavani mist a pozorovani ptaku. Byl to takovy maly predkrm pred Islandem. Fotograficky jsem se venoval zejmena papuchalkum a strizlikum. Nemam ani jsem nemel ambice nafotit co nejvice zivocisnych druhu, ktere lokalita nabizi. Snazim se na kazdem miste najit neco co dana lokalita nabizi a to vytezit a uzit si to. Nekdy je to tezke neprehlednout treba strizlika mezi stovkami hnizdicich papuchalku.

strizlik obecny

Po trech dnech stravenych na Faerskych ostrovech a jednom dni plavby nas krasnym pocasim privitala i nase cilova destinace. Island je uzasna zeme s malebnou az mystickou krajinou a bez prehaneni je to raj pro fotografy prirody, zejmena pro krajinare. Kdyz jsem pred rokem zacal planovat tuto cestu, byl jsem prijemne ovlivnen zazitky z foceni krajinek z italskych Dolomit s Jirkou Havlem a Ladou Grohem, a proto nebylo tezke dat prednost krajine Islandu pred operenci exotickych krajin. Zaroven jsme to pojali s moji zenou, jako cestu k prilezitosti naseho spolecneho kulateho vyroci.

Landmannalaugar

Celou cestu jsme podnikli v lehce upravene obytne dodavce, ktera nam umoznila volnost pohybu a moznost pruzne reagovat na zmeny pocasi. Zaroven jsme mohli plne vyuzit bilych noci k zachyceni snimku s velmi pusobivou atmosferou. Prakticky to fungovalo tak, ze v dobe, kdy vetsina turistu resila ubytovani v kempu a odpocinek, my jsme se mohli v klidu venovat krajine a vodopadum. Spali jsme vetsinou pres den, ale co nejmene, protoze svetlo je zde na Islandu velmi prijemne v podstate cely den i noc.

Krafla

Nechtel bych se poustet do srovnavani, co me vice uspokojuje, zda krajina ci zviratka, ale vracim se z Islandu opojen krasou zdejsi prirody a hlavne atmosferou svobody, volnosti a zaroven pokory a respektem k prirode a jejim zivlum. O Islandu se pise jako o zemi ohne a ledu. Led, ledovce, kry a tajici snih jsme si uzili dosyta. Ohen nam Island pripomnel projevy nedavne vulkanicke cinnosti. Mimo toho bych osobne dodal, ze je pro me v pameti Island zapsan jako zeme vetrnych utesu, hnizdnich kolonii, lavovych poli, cernych plazi, vodopadu, offroadu a prasnych cest zpestrenych brody rek.

Landmannalaugar

papuchalk belobrady ploskozoby

Strokkur

Seljalandsfoss

Vik

Dettifoss

galerie (vyber) snimku z Islandu se bude postupne rozrustat:-)

Novinky od Nikonu - Nikon D800 / utery 7. unor, 2012

Novinky od Nikonu D4 a D800

Dnes uvedl Nikon dalsi novinku na poli profesionalnich digitalnich zrcadlovek, a to dlouho ocekavany fotoaparat D800.

zejmena krajinari se dnes museli zaradovat...

Presto, ze se posuskavalo o vysokem rozliseni, jsem tim velice prekvapen a vubec nemam jasno, co je pro me jako fotografa prirody nyni ten nejvhodnejsi vyber. Nyni mam D3s a jsem s nim nad miru spokojen. V kombinaci s ohniskem 400mm jsem na urcite motivy kratky. Z 12Mpix se moc oriznout neda. Abych si v tom udelal trochu vice jasno, pripravil jsem si srovnavaci tabulku hodnot, ktere me obycejne zajimaji.

podrobneji na oficialnich strankach nikon.cz

D4 prinasi pro me hlavne lepsi rozsah ISO, lepsi dynamicky rozsah, jeden snimek navic v sekvenci a o 35% vetsi rozliseni chipu. Proc to uvadim v procentech? Odpovedi muze byt nasledujici obrazek, na kterem je patrne co to znamena pro pripadne orezy.

Porovnani rozliseni snimacu o stejne velikosti FX v teto podobe me vede k zamysleni, zda potrebuji DX fotoaparat...

D800 ma sice horsi citlivost, lepsi dynamicky rozsah, jen 4 snimky za sekundu v sekvenci, ale 3x vetsi rozliseni. Takze je co oriznout.

Nyni bude asi nejdulezitejsi v jake kvalite bude obrazovy vystup u novinek a nakonec to jeste zamota D400…

Hlavne aby bylo co fotit a kdy!

anketa#4

pf 2012 / utery 27. prosinec, 2011

photosimon - PF 2012

Zbyva par dni do Silvestra a Noveho roku. Rad bych vsem zde popral do noveho roku hodne zdravi, stesti, spokojenosti, a to zdravi na prvnim miste! Kazdym dalsim Silvestrem se krati nas cas zde, a tak si ho nenechme otravit negativni naladou, tou tzv. krizi a uzivejme kazdeho okamziku naplno. Verim, ze se nam vsem bude v novem roce darit a najdeme si cas i na rodinu, prirodu, cestovani, a samozrejme foceni.

pf 2012 - pelikan hnedy - S usmevem do noveho roku to pujde lepe!

To vse a k tomu spoustu nadhernych okamziku svetlem vepsanych do chipu nasich digitalnich milacku preje

Petr Simon

BBC Wildlife Photographer of the Year 2011 / nedele 23. rijen, 2011

Racket-tail in the rain - HIGHLY COMMENDED Behaviour Birds

Dnes jsem se vratil z Londyna, kde jsem mel tu cest se zucastnit slavnostniho vecera a predavani cen, teto asi nejprestiznejsi fotograficke souteze soucastnosti. Muj snimek se umistil na pomyslnem tretim miste v kategorii ptaci.

Natural History Museum a BBC Wildlife Magazine vyhlasuje od roku 1964 prestizni fotografickou soutez, ktere se kazdorocne ucastni nekolik tisic fotografu prirody. V letosnim 47. rocniku se o umisteni v nekolika kategoriich uchazelo 41 000 tisic fotografii. Souteze se mohou zucastnit jak amateri, tak i profesionalove. Komise slozena z fotografickych odborniku vybira viteze v jednotlivych kategoriich a take hlavni cenu.

Neco me letos dovedlo k zaveru, ze bych se mel take zucastnit. No neco, kdyz o tom premyslim, byl to snimek dudka s jesterkou, ktery se nekolika lidem libil natolik, ze mi poradili, abych ho zkusil prihlasit do souteze. Chtel jsem take vedet, jak obstoji me snimky s profesionaly celeho sveta. Rikal jsem si, ze kdyz budu mit stesti, mohl by dudek proklouznou do uzsiho vyberu. Dudek neuspel, ale nakonec se do finale dostal snimek „Flying gem in the rain“. Co vic nakonec jsem mel to stesti, ze se z finale dostal mezi vitezne snimky v kategorii Behaviour: Birds.
Zde je vitezny snimek…

sylfa vlajkova - Zdravim kamarady a priznivce domu do Cech. Stravil jsem 17 dnu focenim ptaku v Ekvadoru. Je to nadherna zeme s velkou druhovou pestrosti. Vkladam prvni fotku jako prislib rady dalsich, ktere jiste potesi milovniky operencu...

Tento snimek bude soucasti velkolepe vystavy v Narodnim historickem muzeu v Londyne. Snimky zde budou zobrazeny na elegantnich podsvicenych panelech. Tato vystava behem roku navstivi 5 kontinentu a uvidi ji 2,5 milionu lidi. Jako tresnicka na dortu je skutecnost, ze snimek bude presentovan v knize Wildlife Photographer of the Year Portfolio (strana 36-37 :-)), ktera tradicne vyjde v 5 jazykovych verzich.

Kajmani hostina u brehu Rio Negro / ctvrtek 6. rijen, 2011

Jak jsem psal v predchozim clanku, na rece Rio Negro jsem fotil nejvice lednacky, ale ne jen je. Je tezke nezkusit zachytit zajimavy snimek kajmanu, kterych je v okoli reky na tucty. Kajman brylovy nepatri k velkym krokodylum. Vetsi jsou samci, kteri dorustaji 2,5 m delky.

kajman yacare

Nicmene od pocatku ve mne budili respekt, ktery jsem postupne ztracel. Duvodem bylo to, ze jsem videl, jak k nim pristupuji mistni obyvatele farmy. Nejvice me pobavilo, kdyz se v jejich tesne blizkosti koupaly male deti.

kajman yacare

Byl cas se pochlapit a zrealizovat zamer vyfotit kajmana loviciho piranu. Z vypravovani kolegu jsem vedel, ze dobre reaguji na krmeni. Takze jsme rano vyrazili s kusem hoveziho masa na pirane. Darilo se a zanedlouho jsme meli dostatek ryb k nasemu ucelu.

kajman yacare

Vedel jsem, ze nechci fotit pojidani ryb na brehu, kde jsou ryby obaleny v pisku, jak vidensky rizek. Takove snimky se daji poridit i v zoo. Takze opet do vody a blata, zalehnout a doufat, ze me nejaka mlsna pirana nepriplave okusit. Az behem foceni, kdy se kajmani dostali do varu, mi doslo, ze tech nebezpeci je vice. Verte mi, ze je to zvlastni pocit, kdyz kolem vaseho obliceje tryskem propluje lovici kajman a sklapne celisti. Jeste, kdyz jsme se vraceli lodickou zpet na farmu, jsem se chvel vzrusenim z prave proziteho zazitku.

kajman yacare

Slo mi hlavne o to, do aranzovanych snimku s divokymi zviraty dostat skutecne mozne vyjevy a samozrejme akci a atmosferu tohoto vyjimecneho mista. Zda se to podarilo? Nevim, ale zazitek to byl vyjimecny.

kajman yacare

Brazilsky Pantanal aneb lednacci na rece Rio Negro / nedele 18. zari, 2011

Pantanal

brazilska krajina

Mel jsem to velike stesti stravit nadhernych 17 dnu focenim lednacku na rece Rio Negro v oblasti jedinecne prirodni rezervace Pantanal. Ta se nachazi na jihozapade brazilskeho statu Matto Grosso. Narodni park Pantanal je povazovan za nejvetsi a nejkrasnejsi bazinu na svete, se svoji rozlohou 190 000 km2. Tuto rajskou zahradu jsem navstivil na prelomu srpna a zari, kdy zde vrcholi obdobi sucha, tudiz jsem byl trochu osizen o typickou zelen a dalsi barvy zdejsi krajiny. Na druhou stranu byla u reky vetsi koncentrace zvirat nez v obdobi destu nebo kratce po nich.

Pantanal

V Pantanalu se pravidelne strida obdobi destu a sucha. Od listopadu do unora prsi a reky se vylevaji ze svych koryt a zaplavuji zdejsi rozlehle pastviny. Tyto pastviny jsou v podstate piscita roviny, jako pozustatek davnych casu, kdy zde bylo morske dno. V tomto obdobi voda zaplavi vetsi cast teto roviny, k velke radosti vodomilnych zvirat, zejmena kajmanu a vyder. Okolni teren tvori temer naprosta rovina, takze reky zaplavi desitky kilometru od sveho koryta. S postupnym prichodem obdobi sucha voda ustupuje a vse se kolem zazelena. Postupne vysychajici jezirka jsou zdrojem potravy nejen pro vodni ptaky. Obdobi sucha vrcholi v rijnu a od listopadu zacne znovu vydatne prset.

Pantanal - Repa Rio Negro, na ktere jsem stravil vetsi cast expedice se klikati pantanalskou rovinatoou krajinou. Jako by vepsala do krajiny velke "S" , jako....:-)

Brazilsky Pantanal jsem navstivil s cilem poridit snimky lednacku do sveho portfolia. Videl jsem vsech 5 zde zijicich druhu, ale slusne se mi podarilo vyfotit jen 4 druhy. Stavajicich 8 druhu lednacku jsem rozsiril na celkovych 11 druhu ze 3 kontinentu. Vzhledem k tomu, ze jich na svete zije hodne pres 100 druhu, mam co dohanet. Nasledujicich 11 snimku zachycuje tedy lednacky nejen z Brazilie!

lednacek kapovy (Halcyon albiventris) Brown-hooded Kingfisher

lednacek kapovy

lednacek malachitovy (alcedo cristata) Malachite Kingfisher

lednacek malachitovy

lednacek ricni (Alcedo atthis) Common Kingfisher

lednacek ricni

lednacek sedohlavy (halcyon leucocephala) Gray-headed Kingfisher

lednacek sedohlavy

lednacek senegalsky (halcyon senegalensis) Woodland Kingfisher

lednacek senegalsky

lednacek trpaslici (ceyx pictus) African Pygmy-Kingfisher

lednacek trpaslici

rybarik jizni (Ceryle rudis) Pied Kingfisher

rybarik jizni

A nyni 4 brazilsti lednosi...

rybarik amazonsky (Chloroceryle amazona) Amazon Kingfisher

rybarik amazonsky

rybarik dvoubarvy (Chloroceryle inda) Green-and-rufous Kingfisher

rybarik dvoubarvy

rybarik obojkovy (Megaceryle torquata) Ringed Kingfisher

rybarik obojkovy

rybarik zeleny (Chloroceryle americana) Green Kingfisher

rybarik zeleny

Samozrejme jsem nefotil jen lednacky, ale planovane jsem jim venoval nejvetsi pozornost se snahou zachytit zejmena lov a akcni snimky. Vice jak 10dnu jsem cilene venoval lednackum. Behem toho vznikla rada promyslenych snimku podle mych predstav o svetle, pozadi, akci a celkovem dojmu snimku, ale i rada tzv. „vedlejsich produktu“. A jak to tak byva, nektere potesi vice nez by clovek cekal. Napriklad lov kane cernohrdle…

kane cernohrdla

Vetsinu snimku jsem poridil z lodicky a pouzitim podpory (koupil jsem ji pred cestou na oehligu), kterou jsem zaradil do sve vybavy a dnes tam ma sve jiste misto. Stativ bere fotografovi moznost rychle reagovat, coz u akcnich snimku je nezbytne a z ruky je to trochu problem. Mimo toho se prenasi vibrace z motoru lodi do stativu a nasledne do cele soustavy. Ani pazba neda takovy komfort foceni v lodicce jako zminovana podpora. S touto podporou jsem udrzel cele 4 hodiny fotak v pohotovosti u „oka“. S pazbou by mi asi upadla ruka. Mohu doporucit. Mam par napadu jak ji vylepsim.

rybarik obojkovy

Asi nejznamejsi zastupce ptaci rise zde je papousek - ara hyacintovy, ktery je zaroven nejvetsim papouskem na svete. Meri vcetne ocasnich per jeden metr. Tento krasavec zrovna hnizdil a nebyl problem ho takto zastihnout.

ara hyacintovy

K dalsim velikanum patri cap jabiru s rozpetim kridel 2,5 metru. Zastihl jsem ho v okamziku, kdy nosil na hnizdo stavebni material.

cap jabiru

Velikou radost mam z teto fotografie hodujicich vyder obrovskych. Lovi ve skupine, ale takto je spatrit, 3 hodujici na fortelnem miste, neni zase tak bezne. Vetsinou jsou zalezle ve spleti korenu a vetvi u brehu.

vydra obrovska

Doslo i na letajici savce:-) Netopyru zde zije vice druhu. Ja jsem pri odpocinku zastihnul na brehu reky tohoto krasavce.

netopyr dlouhonosy

V okoli fazendy se dalo bez vetsich problemu dostat na rozumnou vzdalenost k volne zijicim savcum i ptakum. Nandu pampovy je nadherny ptak budici respekt. Pritom je velice elegantni.

nandu pampovy

Hodne casu jsem venoval i hnizdici kolonii zobounu americkych. Prave sedeli na vejcich, takze jsem se soustredil spise na jejich lov rybek, abych je nerusil pri zahrivani a vlastne i chlazeni vajec. I tak jsou pod velkym predacnim tlakem a k tomu fotograf na lodce. Lovici zoboun je pro me neco jako tresnicka na dortu.

zoboun americky

Reka k nam byla stedra a poskytla mam moznost fotit me oblibene kondory a karanca na padlych kusech. Nejprve to byl kajman a na zaver pobytu i kapybara. Je fascinujici, jak cely system funguje, vcetne likvidace mrsin.

kondor havranovity

Nejoblibenejsi pochoutkou jaguara zde v Pantanalu je bezpochyby mlade kapybary. Mne zde zase nejvice chutnal hovezi steak :-) Jaguara je zde mozne videt, ale na severu Pantanalu je rada mist, ktere jsou vhodnejsi.

kapybara

K rece Rio Negro neodmyslitelne patri kajmani, kterych zde zije velke mnozstvi. Pres pocatecni obavy jsme se nakonec skamaradili.

kajman yacare

V oblasti Pantanalu se muzete zucastnit nektere z expedic, ktere zde poradaji cestovni kancelare nebo dokonce workshopu poradanych pro fotografy. Pokud mohu doporucit, neni problem vyrazit na vlastni pest. Staci si vcas reservovat nekterou z „fazendas“ a mistni obyvatele Vam poskytnou velice kvalitni a profesionalni sluzby. Vyhodou pak samozrejme je to, ze si domluvite sami, co chcete na miste delat a nemusite se prizpusobovat zajmum cele skupiny. A nemluvim o uspore penez, ta je take znacna. Sel jsem touto cestou, protoze bych asi tezko hledal cloveka, ktery by v oblasti s takovou druhovou pestrosti venoval nejvice casu rece a lednackum. Pravdepodobne jsem se nezdal ani Lukasovi, kdyz jsem mu na otazku jestli chci videt jaguara odpovedel, ze budu radeji na rece fotit ptaky a hlavne lednacky. Lukas a Marina jsou vyjimecni lide a provozovatele Fazendy Barraco Alto, kde jsem celou dobu pobyval a vyuzival jejich vynikajicich sluzeb. Jeste jednou jim touto cestou dekuji. Misto je take nadherne tim, ze zde neni dostupna sit GSM, takze si opravdu odpocnete od evropskeho zpusobu zivota. A pokud se Vam bude styskat po blizskych je zde k dispozici wifi pripojeni k internetu a pro ty kdo s sebou nevezou notebook ci chytry telefon, je zde k dispopzici i PC.

Na konec pobytu jsem s chuti vyuzil moznost si zarybarit a poznat Pantanal ze sedla kone. Je to tak trochu jiny rozmer vnimani tohoto mista. Rad se tam nekdy vratim…

Petr Simon - Takto me zachytil brzy rano, pred dopoledni vyjizdkou, kolega a kamarad Ondrej Prosicky. Behem pobytu na Fazenda Barranco Alto jsem si nasel cas i na rybareni a vyjizdku na koni. Bez fotaku samozrejme:-)

Ekvador 2011 - Raj kolibriku / sobota 28. kveten, 2011

Ekvador – vyprava za kolibriky

Uvod

Na zacatku letosniho roku jsem stravil nadherne dva tydny na upati andskych velikanu, obklopen zeleni tropickeho horskeho lesa ve spolecnosti operenych letajicich drahokamu – kolibriku. Jiz behem me prvni cesty do Stredni Ameriky jsem byl temito drobnymi krasavci natolik uchvacen, ze to byla jen otazka casu, kdy se za nimi znovu vydam.

kolibrik rezavoocasy

O Ekvadoru

Ekvador ve mne v prvopocatku vzbuzoval obavy, ale dnes vim, ze zbytecne. Zeme i lide zde jsou uzasni. Ti s kterymi jsem prisel do styku byli navic vzdelani a znali mist a ptaku, kde jsme se pohybovali.

Taxony

Kolibrici me jako vetsinu fotografu prirody a ptaku ucarovali. Kolibrici se vyskytuji jen na americkem kontinente a prilehlych ostrovech. V soucastne dobe je znamo pres 300 druhu kolibriku a ja mel tu cest a stesti pozorovat a fotografovat 33 druhu:

inka hneda (Coeligena wilsoni)
inka hnedokridla (Coeligena lutetiae)
inka kralovska (Coeligena torquata)
kolibrik andsky (Amazilia franciae)
kolibrik belokrky (Florisuga mellivora)
kolibrik belokridly (Urosticte benjamini)
kolibrik beloskvrnny (Calliphlox bryantae)
kolibrik belovousy (Phaethornis yaruqui)
kolibrik cisarsky (Heliodoxa imperatrix)
kolibrik fialovohrdly (Lampornis cololaemus)
kolibrik fialovouchy (Colibri delphinae)
kolibrik hnedobrichy (Heliodoxa rubinoides)
kolibrik hnedoocasy (Metallura tyrianthina)
kolibrik hyacintovy (Boissonneaua jardini)
kolibrik Kinguv (Aglaiocercus kingi)
kolibrik Lafresnayuv (Lafresnaya lafresnayi)
kolibrik mecozobec (Ensifera ensifera)
kolibrik medenohlavy (Elvira cupreiceps)
kolibrik Mitchelluv (Philodice mitchelli)
kolibrik mozaikovy (Adelomyia melanogenys)
kolibrik ostroocasy (Chaetocercus mulsant)
kolibrik peruansky (Boissonneaua matthewsii)
kolibrik purpurovy (Campylopterus hemileucurus)
kolibrik rezavoocasy (Amazilia tzacatl)
kolibrik subtropicky (Heliodoxa jacula)
kolibrik tatama (Aglaiocercus coelestis)
kolibrik telesillsky (Colibri delphinae)
kolibrik turmalinovy (Heliangelus exortis)
kolibrik zelenotemenny (Heliodoxa jacula)
kolibrik zelenotemenny (Thalurania fannyi)
kolibrik zeleny (Colibri thalassinus)
kolibrik zlutavy (Boissonneaua flavescens)
Western Emerald (Chlorostilbon melanorhynchus)

Kolibrici rekordy

Encyklopedie a literatura pise o rade nej, ktera se s temito ptaky spojuji.
Nejmensi ptak je – kalypta nejmensi (Mellisuga helenae)
Nejlehci ptak je - kalypta nejmensi (Mellisuga helenae)
Nejrychleji mava kridly - kolibrik rudokrky (Archilochus colubris)
Nejmensi vejce ma - kolibrik jemny (Mellisuga minima)
Nejmensi hnizdo - kolibrik jemny (Mellisuga minima)
Nejvetsi zobak v pomeru k telu ma - kolibrik mecozobec (Ensifera ensifera)

kolibrik mecozobec

Par zajimavosti z literatury

K hlavnim zajimavostem patri bezesporu vykonnost kolibriciho srdce. Co do velikosti ma kolibrik v pomeru ke svemu telu nejvetsi srdce a mozek ze vsech zvirat na svete. U kolibrika rubinoveho bylo namereno za naprosteho klidu 615 tepu za minutu. Tomu rikam cerpadlo.

kolibrik rezavoocasy

Specificka stavba kostry, respektive kosti kridel umoznuje otacet kridly do polokruhu. Stejne jako u hmyzu, opisuji spicky kridel kolibriku osmicku a kmitaji velice rychle, az 80 krat za sekundu. U svatebnich letu dokaze kmitat az 200 krat za sekundu. Jako jediny ptak dokaze letet vsemi smery, dokonce i couva.

kolibrik rezavoocasy

Nemene zajimave je u kolibriku jejich zbarveni. Zaklad tvori vetsinou cerny pigment na nemz jsou miliony jemnych keratinovych desticek. Nekdy byvaji jen 0,5 nm silne a maji elipticky prurez a jsou vyplneny vzduchem. Kdyz na ne dopadne slunecni paprsek, tak dojde k lomu a rozkladu bileho svetla. Od peri se pak odrazeji vlny svetla kovovych barev.

kolibrik ostroocasy

Dalsi zajimavosti je schopnost kolibriku regulovat rychlost metabolismu. Ten dokazi zpomalit natolik, ze pripomina zimni spanek u jinych zivocichu. To je jejich zpusob preziti v noci a chladnem pocasi. Na druhe strane ho dokazi hodne zrychlit. Denne obletnou az 2000 kvetu a z nektaru ziskaji tolik energie, ze prumerny clovek by musel sporadat 140 kg masa. Nemaji cich! Zivi se tedy nektarem z kvetu rostlin, ale i drobnym hmyzem. Pres tuto aktivitu travi letem je 20% casu. Tomu rikam timemanagement.

kolibrik Mitchelluv

Kolibrici jsou znacne nesnasenlivi ptaci. Jejich agresivitu jsem mel moznost pozorovat u kvetu, kde jsem mel pocit, ze cim mensi kolibrik byl, tim vetsi to byl nervacek. Literatura zminuje jejich urputne souboje mezi samecky behem namluv. Vitez predvede uchvatny svatebni tanec, oplodni samicku, a tim jeho uloha konci. Samice si stavi hnizdo z rostlinnych vlaken a pavucin na tezko pristupnych mistech. Nejmensi hnizda jsou asi polovicni velikosti vlasskeho orechu. Do hnizda samicka snese dve bila vejce. Mladata se lihnou po 12 az 21 dnech uplne hola. Na rozdil od vetsiny ostatnich ptaku nemaji mladata prachove peri. Z hnizda vyletaji po 19 az 29 dnech.

kolibrik belokrky

V podstate prubezne doplnuji dalsi snimky kolibriku do fotobanky. Je toho jeste hodne ke zpracovani a je to takova trochu nezazivna prace. Postupne se tim prokousu a dostane se na dalsi snimky z posledni doby.

inka hneda

Smolensti tetrivci / patek 13. kveten, 2011

Zapisky ze Smolenska aneb blato a dest na tokanisti

tetrivek obecny

utery

Je utery vecer, sedim v krytu a rikam si jak zvlastni a zaroven uzasna tato doba. Rano jsem snidal doma, po te jsem vyrazil do chladneho rana plneho neprijemneho deste, v letadle jsem se docetl ze prezident USA sledoval z domova a ridil tajnou operaci v Pakistanu, kde profici z jednotek Seals zneskodnili hledaneho teroristu, v poledne jsem se paradoxne ohral v Moskve a nyni nekde ve Smolensku uprostred brezovych lesu daleko od civilizace sedim a posloucham tok tetrivka obecneho. Dnes jsme jen postavili kryty na miste, kde by mohl rano probihat tok. Nasim hostitelem a pruvodcem je Voloda mistni lovec. Vecer u stolu plneho jidla a piti jsem si poslechnul, kterak ulovil medveda, toho jsem i ochutnal a jeste losa a dalsi pochoutky, ktere pripravila jeho zena Tana. Vcera pry videl na tokanisti 25 tetrivku. Pln dojmu, zazitku a pochoutek ruske lovecke kuchyne uleham a tesim se co prinese dalsi asi destivy den.

streda

tetrivek obecny

Je prave 5:00. Jsem v krytu a nasloucham zvukum a hlasum ptactva. Na tokanisti je mlha, asi je i zatazeno. Pocasi zatim moc nepreje. Dnes bych rad alespon vypozoroval kam umistit kryt. Zacina se zvedat mlha a to je dobre. Prekvapive me neni ani zima. Nekolik vrstev outdooroveho strojeni dela sve. Je uz slusne videt a zatim zadny vizualni kontakt. Cekam a nechavam plynout myslenky o prijemnych vecech, abych ztlumil napeti z ocekavani. Napravo od krytu se pro mne nepochopitelne v oranici tetrivci ozyvaji nejvice. Mlha se zveda a vidim prvni tetrivky. Uprostred zorane louky probihaji souboje. Je to tak 100 mozna 150 metru. Je mi jasne ze se budeme muset presunout do promokle a rozblacene oranice. Pocasi nepreje. Podarilo se mi stahnout predpoved a ta mi radost neudelala. Dest az do soboty a v nedeli, kdy odletame se ma vyjasnit a pak ma byt slunecno cely tyden. Ale jak se rika nadeje umira posledni.
Kryty jsme postavili pobliz stredu tokaniste v oranici behem poledne. Podlahy mame vystlane slamou a dnes uz na misto nepujdeme. Nechame tetrivky s kryty seznamit. Na misto toho, jsme odpoledne jeli obeznamit dalsi mista a Vova zahrabal GAZa az po napravy. Sel nekam pro traktor, nevim kam, a tak jsem si nasel klidne misto na brehu reky Dnepr a nechavam se okouzlit vyjimecnosti zdejsi krajiny. Pro stredoevropana je hodne tezke pochopit, jak tu lide mohou zit, vychovavat deti, cim se zivi a napada me rada dalsich otazek bez odpovedi. Vetsina domu, ktere zde stoji, staveli prapredci nynejsich obyvatel. Domy dozivaji svuj pribeh bez udrzby a vlastne z podstaty veci v nich bydli lide. Zivot zde na vesnici ve smolenske oblasti je rozhodne jiny nez na co jsme zvykli u nas v Cechach. Bude 19:00 a vysvitlo slunce, snad jako prislib zitrejsiho pekneho pocasi. Vova se nevraci a jen doufam, ze se na noc nebudeme vracet pesky, po tme v mistech, kde vyskyt medveda nikoho neprekvapi. K memu velkemu prekvapeni se na horizontu objevil traktor. Uvedomil jsem si, ze lide zde jsou zvykli si pomoci. Co jineho jim take zbyva. Jednou pomuze jeden a jindy druhy a nikdo nevi, kdy bude potrebovat pomoci. Cim horsi zivotni podminky tim blize k sobe lide maji. Netrvalo to dlouho a zapadnul i traktor. Az kdyz jsme pokaceli vzrostlou brizu, kterou traktorista pomoci retezu upevnil napric k oboum kolum, se traktor vyprostil a po dalsich nekolika pokusech vytahnul i naseho „offroada“. Poprve v zivote jsem videl jet traktor jen po zadnich kolech. Ostatne i traktorista vypadal prekvapene, kdyz predni kola jeho traktoru vystoupala do vysky, ktera nevestila nic dobreho. Uz to vypadalo, ze tento zazitek uzavre druhy den zde. Pravdou je ze vrcholem dne se pro mne stala az ruska bana. Bana nebo chcete-li sauna se vsemi tradicnimi postupy, se stala vrcholem druheho dne. I zde se Vova ukazal jako vynikajici hostitel.

ctvrtek

tetrivek obecny

Ctvrtek 4:30 rano jsme si jeste o pul hodiny privstali, abychom se do krytu dostali jeste nez na tokaniste prileti tetrivci. Vcerejsi priprava se vyplatila, alespon co se pohodli tyce. Slama v krytu od spodu hreje. Jsou slyset cejky. Mlha je, ale neni tak husta jako vcera. Dnes ma byt podle predpovedi jeste destive pocasi a od patku se to ma zlepsovat.
Tak jsme se prave vratili z tokaniste a jsem plny cerstvych zazitku. Vlastovi zkusenosti z minuleho roku primo z tohoto mista se nam moc hodili. Vedel kam kryty dat, aby jsme byli v centru deni. A byli jsme! Kolem krytu nam od 5hodin tokalo a bublalo 24 kohoutku. Dokonce jsem videl i 2 slepicky. Nebyt toho deste a uplne zatazene tmave oblohy, tak bych mel nafoceno radu peknych snimku od souboju, nizkych preletu az po portrety. Bohuzel svetlo bylo bidne, tak budeme dale cekat a pokouset stesti.
Je 18:20 a nad krytem proletlo hejno mozna 10 kohoutku. Posedali ke stromum uprostred pole, tak 400 metru od krytu. Do krytu jsme prisli uz kolem pul seste, svetelne podminky jsou i tak hrozne, takze dnes pujde asi jen o pozorovani vecerniho toku, ktery je u nas uz v podstate naprosto neobvykla zalezitost. Postupne preletavali a tokali ovsem zdaleka ne tak intenzivne. Pro zmenu zacalo prset. Se soumrakem jsme se vratili na zakladnu a dali si banu. Nechal jsem se cely seslehat jalovcovymi a brezovymi vetvickami a na zaver jsem se cely natrel medem. Jako znovuzrozeny uleham a pisu denicek. Za tri hodiny vstavame a znovu do krytu pokouset stesti.

patek

tetrivek obecny

Pomalu se zacinam smirovat s tim, ze tetrivka ani letos podle svych predstav nenafotim. Pocasi bylo rano natolik silene, ze jsme nakonec ani nevyrazili. A dobre jsme asi udelali. Stale vytrvale prsi a nejspis bychom auto nekde zahrabali do bahna az po napravy. Zbyvaji nam jeste 4 pokusy. Dva ranni a dva vecerni, ale „prognos pogady“ je neuprosny. Pocasi se, jak uz to tak chodi, ma vylepsit presne v nedeli, kdy odletame. Pres poledne prestal vytrvaly dest, a tak pujdeme na vecerni tok. Pokud priletnou vcas, tak je urcita sance na snimek tady je. Svetlo neni spatne, prestoze je stale pod mrakem je dost svetla i na akcni snimek souboje. Tak ze by dnes vecer? Dorazili jsme na misto a oranice uz slusne oschla. Meli by priletnout kolem pul sedme. Neprsi, leje jako z konve. Nakonec vubec neprileteli a opet nasleduje smutny navrat na zakladnu. Smireny s dosavadnim neuspechem usedam do bani. Potom jsem sledoval na Rossia2 utkani Cesko-Slovensko. Vyhrali jsme 3:2. Slovaci podle vseho konci. Pul hodiny po pulnoci uleham a nemohu usnout presto, ze za 3 hodiny vstavame. Hlavou se mi honi spousta myslenek. Kez by se zitra zadarilo. Neni skoda, ze jsme se Slovaky rozdelili? Alespon pekny staticky portret. Zmatek myslenek, ne a ne vypnout. Jeste jsem slysel pipnout hodinky v 1 hodinu a pak jsem uz asi usnul.

sobota

tetrivek obecny

Vstavej venku je jasna obloha, jsou videt hvezdy. Takhle krasne me vzbudil Vlasta. Musime tam byt co nejdrive. Vypili jsme jen caj. Ve 3:45 jsme vyjizdeli a v krytech jsme byli ve 4:15. Cejka se ozyva jako prvni, je tma, jasna nocni obloha a teplo krasnych 10st.C. Ve 4:30 jsem slysel prvniho tetrivka a v 5:00 uz slysim bublani ze vsech stran. Do toho se ozyva syceni toku a obcas je slyset udery kridel, to jak kohoutci propadaji v souboj. Kdo tok tetrivka zazil, da mi za pravdu, ze jen byt svedkem tohoto maleho prirodniho zazraku je nezapomenutelny zazitek. S hruzou zjistuji, ze vitr prihnal dalsi mraky a opet se zatahlo. To snad ne! Najivne jsem doufal ve fotografickou spravedlnost a cekal, ze tyden promoceneho strojeni a bot obalenych bahnem az po kolena bude ocenen nejakou hodnotnou fotografii. Pak jsem si vzpomnel na bidu ruske vesnice a uvedomil si, ze spravedlnost je jen teoreticky pojem daleko vzdaleny realite. Mezi tim tok zesilil, souboje se opakuji a pripada mi, ze mame kryty nekde uprostred dnesniho toku. Jeste hodinu se neda fotit, tak budu doufat, ze vitr mraky rozezene a tetrivci pujdou tokat pred muj kryt, tak na vzdalenost 10 az 15metru. To by bylo fajn. Mrzi me, ze nemam mikrofon, abych zaznamenal tok tetrivku. Tak si to nahravam alespon do pameti a doufam, ze to dnes dopadne...
Je 6:30 svetlo nic moc, tezka mracna ho moc na tetrivky nepusti. Jeden mi toka asi 10 metru od krytu, ale ani ISO6400 nestaci. Vypada to opet blede. Zbyva vecer a zitra rano. Vecer i vzhledem k pocasi si od toho moc neslibuji, posledni sance je v nedeli rano. Kazdopadne tok je jiz hodne za vrcholem.
Sobota 17:30 polojasno. Ani se mi tomu nechce verit. Profukuje vitr a oranice krasne oschla. Pokud priletnou, jak nas uklidnoval Vova, tak budou nejlepsi podminky z celeho pobytu zde. Napeti by se dalo krajet. Kryt jsem si jeste hned po rannim toku posunul k centru tokaniste. V tuto chvili je to na prirode a stesti. To k foceni divokych zvirat patri. Pokud by clovek prijel a behem prvniho dne nafotil vse podle svych predstav, ochudil by se o to nadherne cekani, o to napeti a vzruseni z fotolovu. Zkontroloval jsem jeste fotak. Obvykle nastaveni, vse v poradku. Zkousim si na necisto, dokud zde nejsou, premistovat v co nejvetsi tichosti fotak k ruznym okenkum, kterymi je muj kryt vybaven. Jsem pripraven, tak uz me nenechte cekat vy, vy ….cerni krasavci. Neprileteli. Co se da delat, je to priroda a te se porucit neda. Dal jsem si na regeneraci banu a smiruji se s tim, ze snimku domu moc neprivezu. Ty zażitky za to rozhodne staly a mam padny duvod se sem radne pouceny a vybaveny vratit.

nedele

Nedele 3:20 budik zvoni. Rychle jsem ho zamacknul a vubec se mi nikam nechce. V noci prselo, takze se budeme brodit oranici a kdo vi, zda v takovem pocasi vubec prileti. Nakonec jsme se premluvili. Vetsinou, kdyz se mi takhle moc nechce, tak to pak stoji za to. Vyrazili jsme jako obvykle. Obloha je protrhana a na vychodni strane je uplne vymeteno. Brodim se oranici a uz vidim ve tme obrys stanu. V tom jsem zapadl tak hluboko, ze jsem vytahnul nohu bez boty. Parada! Kdyz jsem se znovu obul, mel jsem blato vsude. Uz toho mam plne zuby. Ve 4:30 jsem v krytu, zblaceny, upachteny a vlastne se uz vic tesim domu. Ani jsem nedoufal, ze by se mohlo zadarit. A zadarilo se, neco ve stylu to nejlepsi nakonec.
Pred krytem, jen asi 10 metru, probihaji souboje. Slunce by melo vyjit v 6 hodin, ale je tam mrak. Neni velky, ale prvni paprsky tak ocekavaneho svetla se o par minut oddali. Je to taky! Srdce mi busi, a nevim co driv fotit. Hlavne je nevyplasit. Jeden kohoutek dokonce toka asi metr od krytu. Prede mnou dva kohoutci preletuji a chystaji se na souboj. Plnim kartu. Nejprve na tichy chod, a kdyz jsem zjistil, ze mi toka kohoutek metr od cvakajiciho fotoaparatu, tak jsem prepnul na rychlou sekvenci. Odpad bude velky zejmena u pohybovych snimku. Napravo od krytu vytrvaly souboj, zleva prechazi velky dominantni kohoutek udelat poradek. Co mam fotit driv? Dalsi souboj a tetrivci postupne odletaji. Je to tim, ze tok pomalu konci a kohoutci jiz nemaji tolik sily a chuti merit sily. Slepicky jsem uz take nevidel. Nakonec mi dali krasnych 10 minut, behem kterych jsem poridil nekolik vysnenych statickych snimku. Pro akcnejsi se budu muset k Volodovi vratit za rok.

Tetrivek obecny / nedele 15. kveten, 2011

Tetrivek obecny - trocha teorie

tetrivek obecny

Kde jinde fotit tetrivka obecneho nez tam, kde je teziste jeho vyskytu a tim bezesporu je Sibir a Skandinavie. V Ceske republice jeho vyskyt rok od roku klesa a od roku 1950, kdy ho bylo mozne spatrit po celem uzemi nasi vlasti, jeho pocet vyrazne klesl. Uvadi se, ze v soucasnosti se jeho rozsireni omezuje na pohranicni oblasti Krusnych hor, Sumavy, Krkonos a Jizerskych hor. Ve vnitrozemi se vyskytuje jen ve vojenskych vycvikovych prostorech. Soucasny stav v CR se odhaduje na 800–1000 samcu.

tetrivek obecny

Jeho plachost je povestna a kdo stravil s krytu radu mrazivych ran, pln ocekavani, vi jak tezke je tohoto cerneho krasavce s cervenymi pousky spatrit, natoz fotografovat. Proto jsem nevahal a rad jsem vyuzil nabidku fotografovat tetrivky behem toku v Rusku. Zapisky z krytu si muzete precist v samostatnem clanku, kde podrobne popisuji zazitky nejen z pozorovani toku.

tok

Tetrivci tok zacina jiz v breznu (ve vyjimecnych pripadech i v unoru) a trva do zacatku cervna. Nejintenzivneji probiha v casnych rannich hodinach, ale vyjimkou neni ani vecerni tok. Samci behem neho vydavaji zvuky nazyvane psoukani, bublani a kodrcani. S rozbreskem je mozne pozorovat cernobile kohoutky, jak v zapasu o nejlepsi mista na tokanisti najizdeji se spustenymi kridly proti sobe, hlavu natazenou kupredu a ocas rozevreny do nadherne lyry. Pokud je boj opravdu tvrdy, kohoutci vyletuji proti sobe a snazi se zahnat sveho soka.

Par informaci z literatury

Tetrivek obecny (Lyrurus tetrix)

tetrivek obecny

Samec meri 53 cm, samice 41 cm. Samec ma lyrovity ocas a cerne peri s modravym kovovym leskem. Kridla jsou v koncove casti nahnedla, spodni ocasni krovky, pas na kridlech a skvrna pri zapesti jsou bile. Nad okem jsou cervene ocni vyrustky (pousky). Zije v severni Evrope a Asii. Obyva vlhke, smisene a listnate lesy, paseky, horske louky i krovinate pastviny. Hnizdeni predchazi tok samcu na zvlastnich tokanistich. Jsou to pohybove variace se spustenymi kridly, zdvizenym ocasem a natazenym krkem a zvukovymi projevy. Nekdy samci mezi sebou bojuji. Tok probiha vetsinou rano. Hnizdo je na zemi pod kerem, slabe vystlane bylinami. Samice do nej snasi 6-12 nahnedlych, hnede skvrnitych vajec a sedi na nich 25-27 dni. Mladata po vylihnuti opousteji hnizdo a samice je vodi. Ve veku 2 tydnu letaji, zustavaji vsak s matkou az do podzimu, kdy se tvori hejna samcu a hejna samic. Potrava se sezonne meni, v lete prevlada hmyz, jindy bobule a semena.

zde si muzete na jednom miste prohlednout portfolio tetrivka obecneho